Směrem do nádraží se otevírá skleněná ocelová hala zvyšující transparentnost železnice. Hala je nejen urbanistickou synapsí, ale i platformou pro rozvoj doplňkových funkcí, restaurací, obchodů a pracovišť.
Velkorysý urbanistický koncept zahradního nádraží začleňuje dopravní ifrastrukturu do přirozeného organismu města. Navrhované vlakové nádraží je napojeno na městský řetězec zeleně pomocí dvou přilehlých liniových parků. Vzniká tak rozsáhlý otevřený prostor v centru dění umožňující nesčetné množství aktivit od sportu po veřejné akce. Bariéra železniční infrastruktury je překonána umístěním přímých vazeb veřejného prostoru pod úroveň železničních tratí a doplněním přestupních vazeb na navazující autobusovou, tramvajovou a automobilovou dopravu.
