Návrh lokálního centra Dolina hmotově vychází ze stávající zástavby, na kterou citlivě reaguje. Na západní straně je hmota kliniky snížena k řadovým domům (3.np + nástavba), severní strana se postupně zvedá hmotou bytového domu (3.np – 4.np) až k dominantě Kulturního centra (5.np + střešní pobytová terasa). Ve vymezeném bloku vznikají čtyři hmoty, které svým dělením umožňují dostatečnou průchodnost území pro pěší, což je jedna z kvalit, která současným městům chybí. Současně ale jsou všechny veřejné a poloveřejné plochy jasně definované a nevzniká vágní vakuum veřejného prostoru, které je typické pro klasická panelová sídliště.
