Most pod Vyšehradem

Memento industriálního věku nesmazatelně vryté do obrazu města. Před více jak stovkou let přibyla trojice ladných oblouků do panoramatu Prahy a dnes již ikonické spojení s nedalekou bazilikou z našeho pohledu nelze nahradit novotvarem. Historická hodnota stavby nemůže být překonána novodobou formou, i přes špatný technický stav. Most se stal natolik důležitou součástí města, že ho nelze odstranit. Technologický pokrok, který nastal za dosavadní život mostu, by měl být zúročen na záchranu a zachování původní nýtované konstrukce pro další generace. Nároky na zkapacitnění by měly být uspokojeny soudobým doplněným stávající stavební substance ve formě nového mostu. Moderního a odvážného, přesto pokorného k původní konstrukci a stavebním zvyklostem ostatních pražských mostů.

Teze Františka Mencla. Všechny pražské mosty jsou obloukové a přesto rozdílné. Rozličné geometrické oblouky různé materiality podpírající horní mostovku ukotveny do masivních pilířů ponořených do Vltavy. Statické schéma, které je s člověkem od nepaměti lze interpretovat i soudobým architektonickým jazykem. Elegantní a subtilní forma využívající nejmodernější postupy a technologie. Nevzniká nový most vedle starého, aniž by nedošlo k vzájemnému dialogu mezi nimi. Soudobá interpretace pražského mostu harmonicky doplňuje nádhernou nýtovanou konstrukci původního železničního mostu s typickou siluetou tří oblouků. Symbióza těchto prvků vytváří jeden silný celek.