Vykácený průsek zalesněného svahu nad meandrem potoka Ležák znovu odhalil památný kříž přímo v ose vstupu do pietního území, čímž vzniklo logické i symbolické vyvrcholení areálu. Ne kaple, ale pohled na Ležáky je zde dominantou. Samotná stavba je skrytá. Z dálky je vidět jen zářez ve strmé mýtině pokryté hustým kobercem vřesu, vyhlídku na Ležáky, která z pohledu z dálky vede formální dialog s původním Žákovým návrhem, v bezpečné vzdálenosti, oddělená pásem vzrostlých stromů, ve stejném materiálu, ale v soudobé geometrii. Odtud se návštěvník v mysli stává divákem hrozivého představení, které se tu odehrálo 24.6.1942.